Zvuk zapojený, mikrofony odzkoušené, sudy naražené, vyhazovači, natěšeni na osobní prohlídky příchozích sličných slečen, připraveni.
Kolem osmé hodiny večerní již měli plné ruce práce s kontrolami zda-li si některý jedinec nepřinesl nějakou tu lahvičku bokem, v horším případě slzák, pistoli, nebo granát a v nejhorším lahvičku v kombinaci s jakýmkoliv zbylým výše uvedeným předmětem. Vzduch houstnul, hudba sílila a kdyby existoval měřič nálady, po místním rádobypivu, by ručička zabrousila do kladné části stupnice. Moje řešení bylo založeno na čistokrevné lahvové plzni bez podpory jakýchkoliv urychlovačů s obsahem alkoholu vyšším než 10%. Ovšem 38 korun českých za lahev je opravdu loupež, zvlášť když barman řekne „díky“ a ponechá si automaticky dvoukačku jako dyško. Klub se dočkal akorátního množství náplně a proto nápad podívat se, co se děje na pódiu, byl zrealizovatelný aniž by se musel davem dotyčný prosekávat mačetou. Po nějakých těch šmrdlačkách od domácích djs se na scénu přibatolili Afekt s Pokym a po přehlídnutelných problémech s mikrofóny během první pecky, odjeli celkem slušný a sehraný koncert. Po nich se ještě předvedl jejich obrušovač vinylů Despekt spolu s našincem mMekem, kteří dali šumivému samplu opět pořádnou lekci. 3 Gramy Pohody si odjeli svojí rutinu vzápětí. Když jsem slyšel během večera již druhej trek do té samé instrumentálky od Vienesse Voodoo, tak mě napadlo, že by nebylo na škodu, kdyby vznikla ve Východních Čechách taky nějaká kapela, co má vlastní instrumentálky. Jižní pio zahájili koncert docela svižným nástupem a první trek konečně protřepal náplň klubu – starý dobrý pio. Další věc však byla již z jejich nového repertoaru a upřímě řečeno byl jsem zklamán. Třetí track se svým future soundem mě definitivně posílá k výčepu pro poslední lahvovou, kde se mě postupně snažej odchytávat různý lidi, aby mě pozvali na panáka různejch tekutejch nesmyslů. Chvílema mi přišlo že vedle rapujou Supercrooo a po panáku s Afektem (to byl taky jedinej panák, ke kterýmu mě ukecali – překvapil jsem sám sebe) mi lámající se zvuk z druhé místnosti připomínal chvílemi diskotéku. Nicméně lidi hopsali jak splašený, takže svůj ůčel hlavní hosté večera splnili.
Bohužel nikdo z nás netušil že konec akce si dá sakra na čas a někdy před druhou ráno se všichni ocitnem na mraze před klubem. V jednu hodinu si zvukař začal balit mixpult a J-Kid, který měl hrát party dojezd pro pokalence se tak ocitl bez odposlechů a po pár minutách snahy hrát bez nich rezignoval, aby si mohl ještě zahrát Johny z cédéček nějaký ten bounce shit. Když jsem se snažil vyřešit proč hraje zvuk z cédéček tak potichu, dopátral jsem se až ke koncovému zesilovači, který zvukař ztlumil a zamknul celou skříň (protože ho jistá osoba nechtěla dál platit a on tam drahé vybavení nemohl nechat na pospas). Nikdo asi nepochopil rozsvícené zářivky a vyhazovače, kteří se nenásilně snažili dav rozehnat domů (protože je také dál již jistá osoba neměla zapotřebí platit). Předčasné ukončení akce jsme nepochopili ani my, co jsme ji pořádali spolu s jistou osobou, která bohužel nevydělala tolik, kolik si představovala. Málo jste utráceli na baru a málo se vydělalo na vstupném, proto i některé kapely dostanou míň a my by jsme měli prý rozbít prasátko, protože jsme udělali mizerný promo. Nejlepší by bylo pozvat jen jednoho dje, ohulit vstup na pětikilo a ve dvanáct zavřít, aby se ušetřilo na elektrice a personálu. Tomu říkám charakter. Ale proč ne - příště to tak uděláme... lidi jsou přeci blbý, přijdou zase a bude jich víc.