5MCZ / W.EXPRES a další...(Camils Club, Kadaň)

Kdo očekává korektní report z akce včetně seznamu všech účinkujících nechť opustí jeho oči tyto řádky, jelikož by byl zklamán. To však neznamená, že je o hovně.

Dlouho jsme se rozmýšleli, zda tuto akci dát, nebo nedát bez čtvrtého "emsího" Záště, který je dlouhodobě v nějaký Italský prdeli. Nakonec definitivně rozhodnuto: Jedeme. Zahájen tisk letáků. Bohužel průser se Záštěm, jak se později vokázalo, nebyl poslední a kdyby se všechny průsery okolo této akce sečetly, tak by z toho byla solidní hromádka průjmu, takže vlastně v podstatě tento report o hovně je. Počet MCs byl okleštěn o dalšího, kterej děsně moc akutně potřeboval bejt v šichtě o noční. Ze seznamu si tímto vyškrtněme Strofu. A přičtěme další hovno do kýble. Jelikož jsme měli být hlavním tahounem večera a vzhledem k pokročilému stádiu příprav akce, nebylo možně ji již zrušit. Padlo kompronisní rozhodnutí, že symbolicky odjedem nějakou myšinu ve dvouch a přivezeme ještě nějakej ten bonus, jímž byli W.Expres. Eliminovaný počet lidí umožnil použití dodávkové dopravy namísto tradičního vlaku. Dalším rozbředlým kakancem do kýble byla samotná cesta. Orientace hadr. Praha samotná - zásek na hodinu a půl. Zajížděk bylo však mnohem více. A tak se nám kyblíček parádně naplnil. Zpoždění oznamuji pořadateli. "Vy jste docela průseráří" povídá s nadsázkou. Ne to jen dneska to tak vypadá odpovídám. Namísto v osm přijíždíme něco po jedenácté. Jsme na řadě. Jdu do undergroundového V.I.P. pro CD s instrumentkama, kterými jsme se zabývali předchozí dva dny. Dlouho jsem Johnyho přesvědšoval, že si tentokrát nedělám srandu. Instrumentálky Byly o 200 km jinde, než měly momentálně být. Do kýble nasral makro kůň přes zoom, začíná přetejkat. Očekávám pravý hák na bradu. Namísto toho nastává chaotická improvizace. Rozhodnutí vzít nohy na ramena nakonec padlo a během 5ti minut jsme zimprovizovali freestyle 50:50 systém, který spočíval v předávání si mikrofónů po jednoum treku právě s WE. Jejich instrošky byly nakonec jediná šance, jelikož mMek měl klasicky pouze dvě betlovky. "Kdyby jste něco potřebovali tak budu tady" povídá zvukař. Už tak neznámá to hudba nebyla v odposlechách slyšet, zvukař na výzvy nereaguje. Dav po pauze je stále mdlý, chvílemi mi vystoupení připadá spíše jako vybíjená pivníma táckama, pohotově tácky letěj zpět do davu. Na pulitry naštěstí řada nepřišla. Další dva hnědě zabarvené produkty do belíku. Po půlhodině zmatených křečí zakončených beatboxem házíme flintu do žita. Mikrofonů se ujímají dva Kadanští romové, kteří imitují wu-tang. Berem keš, jedem domů. Benzina tour vol.2 featuring kalba v autě. Co jsem opravdu moc nepobral byly ty jatka na dálnici cestou zpět. To, co tam někdo sejmul mělo opravdu hodně krve a docela dlouhý střeva. Samotný subjekt již na místě nebyl.

Necelá hodina v klubu a 8 hodin na cestě - zajímavý poměr. Klub jako takový byl velice pěkný a originální. Sponzorem klubu byly nejspíš České Dráhy, neboť vše se skládalo z rozebraných vagónů. Lidí bylo hodně, většinou romové. Pár vykalenců bylo docela nepříjemných...

Kdyby jste někdo měli zájem o ten kýbl, tak se ozvěte.